Knižní moudra #5

Zdravím a vítám vás u nového úterního článku, tedy, jak se už konec konců dalo i očekávat, dalšího dílu série Knižní moudra. V minulém vydání jsem vsadila na klasiku plnou životních mott a pravd. Proto jsem se rozhodla, že dnes pro odlehčení atmosféry zvolím něco pro změnu poněkud méně vážného a o to raději vtipného.

zdroj

Mou volbou se nakonec stal v dnešní době poměrně populární detektivní román Jackaby od Williama Rittera. Po příběhové stránce jsem od knihy očekávala o mnoho více, ale musím dát ostatním za pravdu, že již dlouho jsem se nebavila tak, jako při čtení právě tohoto díla.

„.....ale potřebuje taky pár lidí, kteří nejsou příliš namyšlení na to, aby naslouchali rybám.“

„Kdyby se všichni zemřelí rozhodli střežit svůj majetek, neměli bychom my živí kde bydlet.“

„Když jsem se zvedala, zašeptala jsem Jackabymu přes mříže: "Mám říkat pravdu?" 

"Zabila jste někoho?" zeptal se tiše detektiv. 

"Ne, jistěže ne!" 

"Tak nevidím důvod, proč byste měla lhát."“

„Na někoho, kdo si zrovna uvědomil, že ve městě se chystá hromadný masakr, se tvářil nebývale klidně.“

„Nejsme od policie, až na ty, kteří jsou od policie.“

zdroj

„Nezírejte na žábu.“

,,S nestvůrami je to snadné, slečno Rooková. Jsou to prostě nestvůry. Ale nestvůra v obleku? To je v zásadě podlý člověk a podlí lidé jsou daleko nebezpečnější.“

„Předpokládám, že bychom mohli nastavit určité pokusné hodnoty, měřit citlivost za stálých podmínek a s různými proměnnými, přijít s vnějšími podněty.“

„To, že její bitvy se často odehrávají jen v její hlavě, nikterak neumenšuje její hrdinství.“

„Zajímalo by mě, co je vlastně smutnější - zda zanechat někoho, kdo truchlí nad vaší smrtí, nebo zemřít a nikoho takového nezanechat.“

A jaká je vaše oblíbená hláška?